Historie Želče – původ obce a vlastníci panství
Přehled základních údajů o obci Želeč u Žatce, její poloze a postupném vývoji vlastnických poměrů od středověku do 20. století.
Želeč leží asi 11 km jižně od Žatce v nadmořské výšce 361 m. Souřadnice GPS: 50°14'19.77"N; 13°33'28.88"E. Společně s obcemi Velká Černoc a Milošice je Želeč částí obce Měcholupy. Při posledním sčítání v roce 2001 zde žilo celkem 234 obyvatel.
První písemná zmínka o Želči pochází z roku 1360, kdy zde zemřel tamější farář Mikuláš. Jako tehdejší majitel obce s patronátním právem ke kostelu se uvádí Vilém ze Skály. Po něm nastupuje zakladatel ročovského kláštera Albrecht z Kolovrat. V letech 1401–1416 sídlil na Želči Zikmund ze Želče, který již roku 1393 vykonával nad kostelem sv. Mikuláše patronátní právo.
Po husitských válkách se Želče zmocnilo město Žatec, jemuž bylo panství později konfiskováno za účast na prvním stavovském odboji. V roce 1551 kupuje želečské panství Jan Čelechovec z Kralovic. Po jeho smrti dědí Želeč jeho bratr Jiří, který však roku 1573 umírá bez potomků. Majetek tak přechází na strýce Viléma Ostrovce z Kralovic. Ten roku 1575 prodává tvrz, dvůr a vesnici Želeč s kostelním patronátem a příslušenstvím za 7 450 kop míšeňských grošů Divišovi Hrobčickému z Hrobčic. Z toho vyplývá, že panské sídlo vzniklo v Želči nejpozději za Čelechovců.
Diviš Hrobčický († 1596) spojil panství Želeč s panstvím Líčkov. Od roku 1596 vlastní panství jeho syn Bohuslav, který však 12. května 1623 při konfiskaci ztrácí své statky, včetně statku Želeč s tvrzí a mlýnem. V konfiskačním protokolu se uvádí:
„Tvrz z kamene vystavěná s krásnými prostrannými světnicemi v přízemí a prvním patře, ceněná na 500 kop míšenských grošů, potom mlýn pod Želčem v jednom složení, ze kterého muselo být odváděno čtrnáct měřic pachtovného.“
Hned následující den kupuje panství za 50 615 kop Hartvik Vratislav z Mitrovic, v letech 1611–1612 komorník císaře Rudolfa II. Protože však neměl potomky, přepisuje veškerý majetek na svou ženu Annu Marii Žďárskou ze Žďáru. Ta po jeho smrti roku 1628 prodává panství plukovníkovi z Morwaldu. V následujících letech se na Želči vystřídalo více majitelů.
V pramenech se objevuje Ferdinand František Albert hrabě z Wahlu, za něhož byla založena místní matrika. Po něm vlastní Želeč do roku 1730 Michnové z Vacínova. V dalších devíti letech je držitelem Želče Hynek Leopold Netzlinger rytíř ze Schelchengrabenu a v letech 1739–1747 přechází panství do rukou Oliviera hraběte z Wallisu.
V letech 1747–1810 patří Želeč svobodným pánům Zessnerům ze Spitzenbergu. Nejprve Janu Františkovi; po jeho smrti 10. ledna 1772 dědí Želeč jeho syn Vincenc. Ten prodává panství za 280 000 zlatých Františku Schreitrovi ze Schwarzenfeldu. Po Schreitrově smrti 25. března 1834 přechází majetek na Františka Korba rytíře z Weidenheimu. Roku 1840 dědí Želeč jeho dcera Klára Dammová rozená Korbová.
Manžel Kláry, Jan Damm, prodává roku 1871 dvůr za 400 000 zlatých knížeti Thurn-Taxis z Loučeně. Kníže Hugo Maxmilián Thurn-Taxis (3. 7. 1817 v Praze – 28. 11. 1889 na zámku v Loučeni) vlastní statek Želeč do roku 1884. Poté ho získává velkostatkář a majitel měcholupského statku a pivovaru Antonín Dreher. Od roku 1921 je novým vlastníkem statkář Vojtěch Fuchs.