Želeč u Žatce Digitální archiv obce
Vyhledávání v kapitolách 🔍

Historie kostela

Působnost farářů, výstavba a opravy kostela sv. Mikuláš, pohřebiště atd.


Část: Vše o křížích a sošše sv. Jana Nepomuckého v Želči
Kapitola z kroniky – pokračování

Poutní místa a umístění křížů

Další kříže a jejich osudy v Želči

Dne 30. května 1715 nechává Johann Georg Hoffmann postavit kříž u cesty na Malou Černoc. Dne 7. listopadu 1722 nechal Matyáš Taut postavit dva kříže u cesty směrem na Libořice. V roce 1800 (13. června) již byly kříže uhnilé a plechové obrazy svatých poškozené. Kříže byly vykopány, celkově renovovány a 26. června na svátek sv. Jana a Pavla je místní obyvatelé usadili zpět na původní místo.

V roce 1772 byl zřízen kříž u kostela sv. Mikuláše – zda nahradil starší, se již nedozvíme. Postavil ho Johann Hoffmann, tehdejší mlynář ze Želče. Na podzim 1839 byl kříž místními opraven: renovován a opatřen novým plechovým obrazem svatého. Náklady hradila statku a panství Klára Dammová, rozená Korbová z Weidenheimu. Dne 21. října 1839 jej vysvětil farář Josef Schmelzer. V roce 2003 byl tento kříž před kostelem sv. Mikuláše značně zchátralý, plechový obraz svatého zrezivělý, proto byl na jaře 2003 zbourán. Za finanční podpory Obecního úřadu v Měcholupech, byl vyroben Květoslavek Kořánem nový dřevěný kříž stejných rozměrů a 6. srpna 2003 byl umístěn na původní místo. Problém nastal s vyhotovením obrazu svatého. Až v roce 2008 byl akad. malířem p. Fárkou vyhotoven nový plechový obraz s vyobrazením svatého a 22. května 2009, den před konáním Svatojánské pouti usazen na kříž. Při této příležitosti jej P. Mgr. Vilém M.Štěpán, O.Praem. (otec Vilém) vysvětil.

Na současném hřbitově, byl původně umístěn dřevěný kříž, který byl přemístěn z bývalého pohřebiště "Za Poustka". Kříž na hřbitově byl plně renovován a hrazen Klárou Dammovou (dřevo i tesařské práce, náklady 17 guldenů). Usazen byl při pohřbu Anny Singrové (dcery statkáře z čp. 6) dne 16. listopadu 1839.

V červnu roku1840 byly na náklady obce opraveny dva kříže s vyobrazením sv. Fabiána a sv. Sebastiána. Pravděpodobně pocházely z doby faráře Roschera (počátek 18. století) a stály u kostela nebo u tzv. pivního sklepa (v místech dnešního Ovčína). Přesné umístění se již nedozvíme.