Smrt Heinricha Appelmanna: krvavá noc u hostince Fortuna
Jediné bodnutí nožem, které stálo život jednadvacetiletého muže. Heinrich Appelmann byl podle dobového tisku domovsky příslušný do obce Želeč.
Kdo byl Heinrich Appelmann?
V noci z úterý 21. na středu 22. října 1890 došlo nedaleko Bohosudova na Teplicku k tragédii, která vyvolala značný rozruch. U silnice vedoucí do Modlan, pod hostincem „Zur Fortuna“ („U Štěstěny“), byl nalezen těžce zraněný, již bezvládný Heinrich Appelmann, starý pouhých 21 let.
Noviny Aussiger Anzeiger ze dne 25. října 1890 uvádějí, že Appelmann pracoval jako kočí v bohosudovském pivovaru a byl domovsky příslušný do Želče (Seltsch), okres Žatec. Pozdější soudní zpráva jej naproti tomu spojuje s Hradišťským poplužním dvorem.
Posvícenská zábava, stará známost, žárlivost?
V hostinci „Zur Fortuna“ se toho večera konala taneční zábava. Mezi návštěvníky byli Heinrich Appelmann, sedmnáctiletý hornický dělník Josef Lanzdorf a dvacetiletá tovární dělnice Anna Nowaková. Appelmann přišel v doprovodu kočího Bezačinského, s nímž podle soudního zpravodajství pracoval.
Zdroj fotografie: Martin Vršecký – Historie zločinu na Teplicku
Appelmann a Anna Nowaková spolu dříve udržovali milostný poměr a měli společné dítě. Podle Anniny pozdější výpovědi se však Appelmann o ni ani o dítě nestaral, a jejich vztah skončil. Od července 1890 se Anna stýkala s Josefem Lanzdorfem, jehož rodiče tomuto vztahu nepřáli.
Lanzdorf chtěl z taneční zábavy odejít dříve, Anna však zůstávala v sále. Mladík ji opakovaně nechával vyvolávat před hostinec a žádal ji, aby odešla s ním. Právě tam se odehrál střet, který skončil smrtí.
Podle svědeckých výpovědí, které zazněly při soudním procesu, přišel před hostinec Appelmann spolu s Bezačinským. Appelmann udeřil Lanzdorfa pivní sklenicí do hlavy. Sklenice se rozbila a jeden ze střepů poranil také Annu Nowakovou, která se vrátila do sálu.
Lanzdorf vypověděl, že jej úder omráčil. Když se vzpamatoval, měl jej Appelmann držet pod krkem a Bezačinský zezadu za ramena. Ve snaze vyprostit se vytáhl z kapsy takzvaný bosenský nůž a Appelmanna bodl. Tvrdil, že jej nechtěl zabít.
Bezačinský připustil Appelmannův útok sklenicí, ale odmítl, že by sám Lanzdorfa napadl. Podle svého svědectví se snažil oba muže oddělit. Anna Nowaková naproti tomu tvrdila, že se Bezačinský do napadení Lanzdorfa rovněž zapojil. Průběh potyčky tedy nebyl všemi svědky popsán shodně.
Po střetu Lanzdorf utekl. Appelmann se vydal opačným směrem k poplužnímu dvoru. Smrtelné zranění se projevilo až následně.
Nález těla a četnické pátrání
Krátce po druhé hodině ranní byl Appelmann nalezen v příkopu u silnice, pokrytý krví a bez známek života. Podle jedné zprávy jej objevily dvě dívky, jiné noviny hovoří obecně o několika lidech vracejících se z taneční zábavy. Tělo bylo přeneseno do bytu jeho rodičů, kteří bydleli nedaleko.
Na zádech pod levou lopatkou měl přibližně 18 milimetrů dlouhou bodnou ránu, která pronikla asi pět centimetrů hluboko do plicní tkáně. Příčinou smrti bylo silné vnitřní krvácení. Nedaleko místa nálezu byla podle prvního zpravodajství nalezena pochva nože.
První zprávy připouštěly možnost úkladného přepadení. Četníci však již během středečního dopoledne vypátrali a zadrželi Josefa Lanzdorfa v jeho bydlišti v Sobědruhách (Soborten). K bodnutí se přiznal, tvrdil ale, že jednal při rvačce v sebeobraně. Vyšetřování se zabýval okresní soud v Chabařovicích a byla provedena soudní pitva.
Soudní přelíčení
Dne 26. února 1891 se případem zabýval porotní soud v Litoměřicích. Josef Lanzdorf čelil obžalobě ze zabití. Podle zprávy v Leitmeritzer Zeitung předsedal jednání soudní rada Hajek; jako žalobce vystupoval Brabec a obhajobu vedl Dr. Em. Gläßner.
Obžalovaný vysvětloval, že Appelmann mu již dříve vyhrožoval zabitím nebo zastřelením. Proto si měl před odchodem na zábavu vzít s sebou nůž. O předchozích výhrůžkách vypovídali také další svědci.
Podobné Appelmannovy výroky potvrdily Anna Nowaková a Karoline Pfeiferová. Soudní lékaři současně označili bodné zranění za smrtelné. Rozhodující otázkou se proto stalo, zda Lanzdorf při použití nože jednal v mezích nutné obrany.
Osvobozující rozsudek
Porota potvrdila, že Lanzdorf Appelmannovi způsobil smrtelné zranění. Na doplňující otázku však poměrem jedenácti hlasů proti jednomu rozhodla, že jednal v oprávněné nutné obraně. Současně odmítla, že by její meze překročil.
Josef Lanzdorf byl proto zproštěn obžaloby a ihned propuštěn z vazby. Soudní zpravodaj zaznamenal, že odcházel s velikou radostí. Pro Heinricha Appelmanna, jednadvacetiletého muže domovsky příslušného do Želče, však říjnová noc roku 1890 skončila tragicky.
Prameny:
- Aussiger Anzeiger. 25. 10. 1890, roč. 34, č. 83, s. 5. Zpráva o smrti Heinricha Appelmanna, jeho domovské příslušnosti do Želče a zatčení Josefa Lanzdorfa. Digitální knihovna – původní vydání.
- Prager Abendblatt. 24. 10. 1890, č. 245, s. 3. Zpráva „Blutige That“ („Krvavý skutek“), datovaná 23. října v Bohosudově.
- Teplitz-Schönauer Anzeiger. 28. 2. 1891, roč. 31, č. 18. Soudní zpráva o jednání ze dne 26. února 1891.
- Leitmeritzer Zeitung. 28. 2. 1891, roč. 21, č. 17. Zpráva „Todtschlag“ („Zabití“) o porotním řízení v Litoměřicích.
- Poslední noc Heinricha Appelmanna Historie zločinu na Teplicku.
💬 Chcete doplnit tento článek, přidat vlastní vzpomínku nebo upřesnit některé informace? Klikněte sem a pište. Každý Váš příspěvek může pomoci obohatit historii Želče. (0 příspěvků)
Zatím žádný příspěvek. Můžete být první.