Laciný pohřeb
Původní zpráva
Ševci, mistrovi N. v Želči u Žatce, zemřel jeden z členů rodiny. Po jeho pohřbu si důstojný pan administrátor farnosti vyžádal za svůj úkon 9 zlatých. Ševcovský mistr však odmítl tuto částku zaplatit, protože při pohřbu jiného svého příbuzného, který se konal před několika lety, zaplatil pouze 3 zlaté. Požadoval proto za tento poslední úkon pana správce farnosti účet vystavený podle štólové taxy 1. Ten však, jak se vypráví, odmítl ševcovu přání vyhovět a vzkázal mu, že mu poplatek daruje, tedy že jej nemusí platit. Ševcovský mistr však měl také svou dávku hrdosti a nechal důstojnému pánovi odpovědět, že od něj nepotřebuje nic dostávat darem. A aby mu to dokázal, daroval mu na oplátku svou vlastní pohledávku za práci, kterou měl vůči správci farnosti za přišití podpatků na pár bot.
Tím byl spor urovnán a ševcovský mistr z celé záležitosti vyšel lacino.
1) Štólová taxa – úředně stanovený sazebník poplatků
za církevní úkony, například za pohřeb, sňatek či křest.
Do redakce zasláno
K článku zveřejněnému 2. května 1875 v č. 35
Farní administrátor v Želči (Seltsch) nepožadoval za slavnostně objednaný pohřeb zmíněného člena rodiny 9 zlatých, jak se uvádí, nýbrž pouhých 6 zlatých a několik krejcarů, což může zdůvodnit i podle štolového sazebníku a případně i soudně. Pokud nebyl uvedený ševcovský mistr schopen takovou sumu vynaložit, měl se spokojit s jednoduchým pohřbem podle přísloví: „Ševče, drž se svého kopyta.“ Z požadované částky musí administrátor velkou část odevzdat chudému kostelu v Želči a náboženskému fondu, což čestný švec jistě neví; dobře však může vědět, že daňový úřad v Žatci nepřijímá jako platidlo odřezky kůže a popraskané kostelní zvony v Želči se jimi také opravit nedají. Dokud dotyčný tuto sumu požadovanou za pohřeb nezaplatí, musí ji – navzdory svému ušlechtilému hrdinství – považovat za darovanou; neboť přinejmenším hodnotu svých dodaných Stiefelabsätze (podpatků k botám) musí administrátor vyúčtovat vůči kostelnímu a náboženskému fondu.
Administrátor…
Kdo byl ševcovský mistr?
Podle údajů v matrice lze za ševcovského mistra, kterého dobový článek označuje pouze jako „Schustermeister N. in Seltsch bei Saaz“, pravděpodobně považovat Františka Luderera ze Želče čp. 84.
Dne 21. března 1875 zemřela ve věku 56 let jeho manželka Elizabet Ludererová, rozená Málková z Měcholup. Pohřeb se konal 24. března 1875. Jako příčina úmrtí je v matrice uvedena chronická dna.
Časová souvislost je nápadná. Pohřeb Elizabet Ludererové se konal přibližně pět týdnů před zveřejněním článku „Wohlfeile Beerdigung“ v Saazer Hopfenzeitung und Lokal-Anzeiger dne 2. května 1875. Přestože novinová zpráva ševce jménem neuvádí, matrikový zápis představuje významnou indicii, že popisovaná příhoda se mohla týkat právě rodiny Františka Luderera.
Pramen
2. května 1875, č. 35 – původní článek „Wohlfeile Beerdigung“.
Saazer Hopfenzeitung und Lokal-Anzeiger für Kaaden, Podersam, Postelberg und Saaz
9. května 1875, č. 37 – původní článek „Wohlfeile Beerdigung“.
Digitalizovaný historický tisk: ANNO – Rakouská národní knihovna.